Dne 13. 11. 2014 jsme díky paní profesorce Janě Krejčí mohli „na naší půdě“ už po druhé uvítat pana Tomáše Graumanna, jedno z Wintonových dětí.
Kdo přesně je Tomáš Graumann?
Narodil se roku 1931 v brněnské židovské rodině, která svou víru nepraktikovala. Jeho rodiče se brzy rozvedli, on pak žil s maminkou, otčímem a mladším bratrem.
V srpnu 1939 jako s osmiletým se s ním maminka a babička rozloučili, aby ho poslaly do skotského bezpečí. Jeho tehdy nemocnému bratrovi byla tato příležitost odepřena, jelikož prvního září 1939 vypukla 2. světová válka, a tak další vlak s židovskými dětmi už z Prahy nevyjel. Ve Skotsku Tomáš pomalu zapomínal česky a učil se anglicky. Vzdělával se na zdravotnické škole, protestanský pastor ho přivedl ke křesťanství. Po válce se pan Tomáš Graumann dozvěděl, že nikdo z jeho rodiny holocaust nepřežil. Proč a ke komu by se vracel? Odjel (1957-1966) jako misionář na Filipíny. Tam poznal svou budoucí ženu Caroline. Na Filipínách se vzali, později odjeli do USA, vlasti jeho ženy. Adoptovali dvě děti, dvě se jim pak ještě narodily. Dnes mají osm vnuček a jednoho vnuka. Pan Graumann jim peče muffiny.
Po pádu totalitního režimu se vrátili do naší republiky. Pan Graumann vypráví svůj příběh. Doprovází ho jeho žena. Navštěvují základní a střední školy. Byli také na Filozofické fakultě Ostravské univerzity.
Besedy se zúčastnili studenti čtyř tříd. Ticho v aule bylo možné krájet.
Hodnocení studentů?
„Jedna z nejlepších akcí, které jste pro nás na škole připravili“, řekli studenti čtvrtých ročníků.
Závěrem?
Určitě žijeme v jiné a hlavně spokojenější době! Přejeme si, aby se historie neopakovala.
Michal Laryš, student I4
