V říjnu 2018 jsme v rámci hodiny CJL navštívili Knihovnu na Vietnamské ulici. Konal se totiž 22. ročník „Týden veřejných knihoven.“ Pracovnice z této pobočky nám předčítaly ostravské pověsti, např. Jak dostala Ostrava svůj znak nebo Založení kostela Sv. Václava v Moravské Ostravě či Bartovická strašidla. Ani jsme nevěděli, že existuje Ostravsko – český slovník, ze kterého nás zaujala třeba slova: lajntuch – prostěradlo, chachar – chlapec, kluk; také ale nezbeda, darebák; případně člověk mravů nevázaných a nebo kyksnuť – pochybovati, také ale pokaziti se. Byla to příjemně strávená vyučovací hodina a už teď se těšíme na knihovnické lekce, které nám po dohodě s paní profesorkou Grebíkovou knihovnice připraví.
Ukázka z pověsti „Jak dostala Ostrava svůj znak.“
„Do kraje jednou přitáhl tvrdošíjný nepřítel a oblehl dobře opevněné město. Usiloval všemožně ztéci hradby, ale měšťané hájili své domovy. Nepřítel však nechtěl hned ustoupit a v obklíčeném městě ubývalo potravin. Naděje na vysvobození rychle klesala. Když si již měšťané zoufali, našel se mezi nimi jeden se šťastným nápadem, aby křikem poplašili osedlaného koně, ale bez uzdy, a vypudili jej v noci jednou branou mezi nepřítele. Lest záležela v tom, že nepřítel se nahrne k této bráně a bude zde očekávat také měšťany, zatímco tito vyrazí úplně z jiné strany. Návrh byl všeobecně přijat a ještě téže noci obléhanými obyvateli proveden. Splašený kůň způsobil za tmy mezi nepřáteli strašný zmatek, čehož využili rychle měšťané, kteří vyběhli z vedlejší brány a nepřítele lehce zahnali. Město bylo zachráněno a všude zavládl veliký jásot. Na památku šťastné myšlenky si dali měšťané do znaku splašeného koně bez uzdy.“
Mgr. Bronislava Grebíková a studenti 1.B