Ve středu dne 04. 11. 2009 v rámci TÝDNE VĚDY A TECHNIKY absolvovala třída I2 akci Hrátky s GPS – kosmická technologie i na hraní.
Studenti se seznámili s Globálními družicovými navigačními systémy: Navstar GPS (USA 1993), Glonass ( Rusko) a Galileo pro civilní sektor 2008 -12. Tato technologie se skládá ze 3 části – pozemní segment (řídící a monitorovací stanice), 24 družic na 6 oběžných drahách ve výšce 20 200 km a uživatelský segment.
Systém je založen na počítání vzdáleností k jednotlivým družicím na základě přesného měření času v nanosekundách atomovými hodinami.
Uživatelé pomocí GPS přijímače přijímají signály z jednotlivých družic, které jsou v danou chvíli nad obzorem. Na základě přijatých dat (časových značek z jednotlivých družic a znalosti jejich polohy) a předem definovaných parametrů přijímač vypočítá polohu antény, nadmořskou výšku a zobrazí přesný datum a čas.
Družicové systémy se využívají k autonavigaci, mapování, sledování, turistice, v geodézii, geotagování ( mapa s fotografiemi), geograffiti a na adrese geocadring.com najdeme hru na poklady.
Ve druhé části jsme si testovali naše zeměpisné a kulturní znalosti – poznávali jsme, co je na leteckých a družicových snímcích. Byly tam významné stavby, jak u nás tak ve světě, např.Tadž Mahal, Český Krumlov, Koloseum v Římě a Himálaje s ledovcovými splazy.
Po přednášce jsme vyplnili geografický kvíz, jehož cílem byly souřadnice pokladu. Poté, co nás seznámili s ovládaním turistické GPSky, jsme se ve dvojicích vydali hledat poklad. Lukáš Sarga s Vítem Kanyzou se i s GPS-kou ztratili a tak jsme je nakonec našli pomocí mobilu.
Přednáška s praktickými ukázkami se konala v areálu Hvězdárny a planetária J. Palisy a připravil ji kolektiv pracovníků Institutu geoinformatiky, HGF, VŠB-TUO, foto Ing. Michal Kaczmařík.
Mgr. Kaslová Zdeňka
Exkurze očima studentky
Třída I2. navštívila Planetárium dne 4. října. Měli jsme radost, už jen kvůli tomu, že to bylo v době školy. Do planetária jsme jeli autobusem a pak jsme se hezky prošli lesem (a nadýchali se čerstvého vzduchu). Byli jsme tam s předstihem (výjimečně), a tak nás vzali dříve.
Mysleli jsme si, že to bude jako vždy, jen hvězdičky (a že se zase prospíme), ale mýlili jsme se, protože to bylo mnohem lepší než jsme čekali. Programem nás provázeli, tuším, že lidé z VŠB, ale hlavu za to nedám. A o čem to všechno vlastně bylo? O GPS: hodně nás o tom poučili. Upřímně si myslím, že to většinu bavilo. Mě osobně potěšilo, že nám dostatečně věřili a dali nám i GPS do ruky, kdy jsme šli ven a hledali místo, kde se ukrýval poklad – hnědý sáček, kde byly pro nás propisky i něco sladkého.
V druhé části jsme hádali podle fotografií, odkud je fotka pořízená, to bylo dost zajímavé, protože někdy záleželo jen na stínech, zda to místo poznáme.
Podle mě se akce dost povedla a doufám, že něco podobného zase bude.
Bartková Simona, I2
