Posledním z našich společných výletů na této škole byla návštěva hlavního města. Mnoho z nás navštívilo Prahu poprvé, ale ne jen na nich bylo vidět nadšení.
Celý výlet začal odjezdem 13. září v 6 hodin ráno tohoto roku ze Svinovského nádraží. Jakmile jsme se s úsměvem doslova „doškrábali“ pod tíhou našich „obrovitánských“ zavazadel na místo srazu, mohli jsme vyrazit.
Cestu vlakem každý využil jinak – někteří doháněli spánkový deficit, zábavou nebo pojídáním řízků. Završením dlouhé a únavné cesty byl nápis „Praha- hlavní nádraží“. Do pensionu Akát na Smíchově nám tedy chybělo jen pár zastávek. Odložili jsme si věci a využili chvíli odpočinku. Po načerpání nové energie jsme s nadšením vyrazili na první obchůzku okolí. Procházkou pražskými uličkami jsme si prohlédli nejrůznější styly staveb, divadlo Hybernia, gotickou Prašnou bránu, Obecní dům, Karlovu univerzitu a také Staroměstský orloj, nafotili mnoho fotografií a pokračovali k židovskému muzeu, kde už na nás čekala paní průvodkyně s velmi zajímavým výkladem. Kromě prohlídky synagog a židovského hřbitova jsme se dozvěděli také spoustu zajímavých informací o životě Židů, o jejich zvycích, tradicích, pravidlech, povinnostech i náboženství. A protože nám první den přálo i počasí, vydali jsme se ještě na prohlídku Vyšehradu. Osobní volno, které jsme na Vyšehradě dostali, jsme využili k prohlídce kostela sv. Petra a Pavla a vyšehradského hřbitova. Všimla jsem se, že je zde pochován například Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Ema Destinová, Alfons Mucha, Vítězslav Nezval, Jan Neruda, K. H. Mácha, Božena Němcová a spousta dalších osobností, které z literatury už známe. Mnozí se pozastavili nad náhrobkem pana Waldemara Matušky, kterého známe jako výborného zpěváka. Zbytek dne jsme pak strávili odpočinkem na pokojích a byli jsme zvědavi, co nás čeká další den.
Probuzení do sychravého počasí nám náladu nezkazilo a nezabránilo ani prohlídce, Pražského hradu. Hradní stráže, okno defenestrace, Vladislavský sál – všechno nás velice zaujalo. Celá prohlídka pro nás byla velice přínosná, ale i nebezpečná a to v okamžiku, kdy nám prohlídka chrámu sv. Víta doslova vyrazila dech. Něco tak krásného se dá stěží popsat, a proto mohu jen doporučit, ať si chrám prohlédnete na vlastní oči. Rozchod na Václavském náměstí, který nám znepříjemnil déšť, jsme využili k nakupování drobných dárků a suvenýrů. Večer jsme pak strávili přípravami na divadelní představení v divadle Palace. Za celou naší třídu se odvážím říct, že se nám představení velice líbilo. Herci byli úžasní a my jsme se jim odměnili hlasitým smíchem a potleskem.
Petřínem začal den poslední, a to den třetí. Petřínský kopec jsme zdolali lanovkou, prohlédli jsme si zahrady a hvězdárnu, udělali společnou fotku a pak už dle vlastní volby jsme vystoupali na rozhlednu nebo bloudili v zrcadlovém bludišti. Šikovnější z nás stihli obojí. S vědomím, že se nám výlet krátí, jsme se vydali na zpáteční cestu kolem Strahovského kláštera, vyzvedli jsme si zavazadla a přemístili se na vlakové nádraží. V posledních minutách na Svinovském nádraží, jsme se rozloučili, a rozešli každý svým směrem.
A mně teď zbývá jen poděkovat paní profesorce Mgr. Dorotíkové a Mgr. Vojtíškové za doprovod, obětavost a trpělivost s námi.
Silvie Škrobánková, A4.B
